Co jsem si k NWN2 poznamenal, když jsem je hrál

Tenhle článek bude připomínat spíš soupis bugů. Ano, ty bugy tam jsou. Ale vedle nich tam je i spousta kvalitního obsahu. Kdybych recenzi na NWN2 publikoval jen v této podobě, hodně bych jim křivdil. Ale když už jsem si ty poznámky udělal, proč by neměly spatřit světlo světa?



1) NWN2 jsou snad první hra, ve které má schopnost darkvision smysl. Je to sice drobnost, ale potěšila mě.

2) Tři herní módy – hru můžete hrát z pohledu první osoby, a pak ve dvou různých taktických módech. Je možné je různými způsoby adjustovat, abyste si je odladili ke své spokojenosti (přesněji řečeno, bez takové úpravy jsou spíš nepoužitelné). Bohužel ten, co se nejvíc blíží pohledu v první osobě odhaluje „podivnosti“ v level designu a pohybu postav v něm – když to máte odzoomované do taktického pohledu, tak vám nepřijde tak divné, že některý nevysoký schod je nedosažitelný nebo že vám hra nedovolí projít mezi stromem a sudem, i když je mezi nimi dost místa. Prostě tento způsob znázornění berete s určitou rezervou, ale když chodíte přímo „ve“ vaší postavě, tak máte pocit, že by prostředí mělo být reálně prostupné jako v každé normální 3D first person akci. Jenže ono není. Tenhle herní mód jsem si odladil do poměrně hratelné podoby, hlavně proto, abych si užil textur v detailu. Tenhle pohled samozřejmě není tak přehledný jako ty zbylé dva, kdy vidíte postavu a vlastně i celý herní plán z nadhledu a lépe vidíte dveře, bedny a skříňky. Proto jsem ho používal nejvíc při cestování těmi částmi světa, které jsem už znal a měl prozkoumané. Jenže při tom často procházíte loadingem dveřmi či vraty do jiné části světa nebo města. A bohužel, když se objevíte v té nové části a kameru máte umístěnou těsně za rameny vašeho hrdiny, objevíte se stojíc v oněch dveřích nebo vratech. Ne, nebrání vám ve výhledu, v tom problém není (ok, trochu brání, ale dá se to přežít). Háček je v tom, že stojíte v aktivním poli dveří, takže kamkoli kliknete, tak vlastně kliknete na křídla nebo „otvor“ dveří a vesele loadujete zase zpátky.

3) Kamera v in-game animacích někdy zabírá dění z úplně nesmyslného úhlu, takže přes strom nebo křídlo dveří není pořádně nic vidět.

4) Podobně jako v NWN1 je léčení pomocí dovednosti Heal mnohem efektivnější než léčení kouzly nebo nápoji. Což je vlastně dobře, každé posílení skillů oproti kouzlům a featům vítám, protože většinou jsou spíš zanedbávány.

5) Divná věc. Ve druhém větším questu zachraňujete NPC, které se k vám ve finále přidá a několik následujících soubojů bojuje na vaší straně. Ač je to válečník, nemá zbraň (celkem pochopitelně, protože byl v zajetí) a do vašich nepřátel se pouští holýma rukama, takže to od nich schytává prostřednictvím příležitostných, bonusových útoků (attacks of opportunity), které v D&D pravidlech má každá ozbrojená osoba proti všem postavám v dosahu, které jsou neozbrojené, kouzlící, pijící nápoj atp. Takže, ač je to velitel vojenské pevnůstky, dostává hrozně na držku, ale přesto se stále žene vpřed, jenže narozdíl od členů vaší skupinky ho nemůžete ani vyzbrojit, ani ovládat a poslat někam do kouta. Takže se žene za jasnou smrtí, která ho ovšem mine, protože se zasekne na jednom životu. A to dokonce i v souboji se svým zástupcem, který ho mezitím nahradil a teď mu nehodlá jeho post vrátit. Tady se můžete přidat na stranu jednoho či druhého, já se přidal na stranu bývalého, holýma rukama bojujícího velitele, který ovšem nemůže v tomhle souboji zemřít (je možné, že kdybych se přidal na stranu opačnou, tak bude nesmrtelný zase jeho nepřítel). Tohle prapodivné chování a nespravedlivé nadržování se děje kvůli dějové linii jednoho vašeho úkolu, na němž totiž závisí i vaše možnost opustit tuto lokaci. OK, beru, ale nešlo to vyřešit nějak elegantněji, než aby se mnou pobíhala nezkušeně se chovající nesmrtelná postavička zkušeného válečníka?

Zdá se, že tenhle hráč neměl s neschopností velitele Tanna (ten šedivý úplně vespod) problém.

6) Při loadování vám nejprve vyskočí tabulka, nabízející sejvnutí (jako aby člověk nepřišel o pozici, kdyby byl úplnej kretén a loadoval bez rozmyslu a nějakého toho předešlého uložení). Až na nadpis vypadá tabulka sejvů a loudů identicky, takže se snadno může stát, že když v hlavním menu kliknete na load, něco se vás to zeptá, čekáte, že jako ve většině her vás to pouze varuje, že můžete přijít o data a herní progres, takže dáte OK a v následující tabulce zvolíte požadovaný sejv – a přesejvujete ho, místo abyste ho loadli. Pro někoho, kdo hraje hry už nějakej ten pátek, je tohle strašně neočekávané a matoucí (a bohužel nevypnutelné).