Dungeons & Dragons Online - 2

Původně jsem v tomto článku chtěl vyjmenovat rysy, kterými se DDO liší od klasického MMO RPG wowkového střihu. Ale protože takové prohlášení o odlišenostech by bylo poměrně nepřesné, pokud by nebylo podložené rozsáhlou komparatistickou analýzou, na kterou ovšem nemám čas ani chuť, radši jsem to přeformuloval na výčet rysů, které jsou podle mého názoru pro DDO charakteristické (přičemž neuvádím klasické MMO RPG rysy, které jsem ve stručnosti vyjmenoval v předcházejícím příspěvku a které sdílí s ostatními současnými představiteli tohoto žánru).

• DDO vzkvétá, a to i přesto, že se nesnaží být co nejvíc podobné WoW. Uspěšně provedený přechod na systém free-to-play s mikrotransakcemi hru spasil. Při zpětném pohledu bych řekl, že tomu hodně napomohlo i načasování, které ale nebylo zas až tak úplně cílené, jako spíš vynucené okolnostmi. DDO pod vedením Atari (vydavatel a distributor) chcípalo a Turbine, kteří hru vyvinuli a spravovali, se rozhodli s tím něco udělat. Více o tom zde. Přechod na mikrotransakce mimo jiné znamená, že ve hře se velmi často objevuje něco nového, od kosmetických maličkostí, jako jsou pets, zbroje nebo přelivy, přes nová povolání, rasy a balíčky dobrodružství až po velká rozšíření jako je Menace of Underdark.

Takhle si rovnou ve hře můžete nakoupit bambilion věcí.

•  DDO neobsahuje hraní hráčů proti hráčům (PvP). V době vydání chyběla DDO řada věcí, které v té době už byly v MMO žánru standardem - guildy, výroba předmětů, a mimo jiné také PvP. Toho se hráči dočkali v podobě arén pod hostinci, což je spíš parodie PvP než opravdové PvP. Nicméně se zdá, že to hráčům zas až tolik nevadí. Nese to totiž s sebou jednu nemalou výhodu - herní povolání nemusí být (a nejsou) vyrovnaná, což (poměrně věrně převedeným) pravidlům D&D, v nichž máte na jednom konci škály moci kouzelníka a válečníka a na druhé barda, náramně svědčí. Stejně tak neničí hru rozdíl mezi hráči, kteří se spokojí s tím, co jim skýtá F2P model, a těmi, kteří si postavy vylepšují za reálné peníze mikrotransakcemi.

Bitka v suterénu hostince U rozmarného humra.

•  DDO má voice chat. Od samého počátku mělo DDO implementovaný hlasový chat, skrz který se mohli členové družinky dorozumívat, protože bylo vždy koncipováno především kooperativně, podobně jako je kooperativní hraní skupinky kamarádů kolem jednoho stolu.

Hráče se zapnutým voice chatem poznáte podle zeleného vlnění na jejich ikonce. Samozřejmě, poladit se s kamarády tak, aby byli všichni slyšet tak akorát a nikomu to nevazbilo je slušnou ukázkou technického i sociálního inženýrství.

• DDO obsahuje hodně puzzlů a hádanek. (A kupodivu obsahuje velmi málo úkolů typu "zabij 30 medvědů a dones mi jejich kůže".) Domnívám se, že hra obsahuje podstatně víc puzzlů a hádanek než průměrné MMO RPG. Stejně tak vzácné mi přijdou úkoly, které jsou založené na schopnosti dobře plavat, skákat nebo jinak obratně manipulovat s vaší herní postavičkou.Také je dobré a na určitých úrovních obtížnosti nezbytné mít s sebou ve skupince zloděje kvůli odstraňování pastí a odemykání zámků. Platnost tohoto bodu je samozřejmě podmíněna mými omezenými znalostmi ostatních MMO RPG. Třeba jim (nebo alespoň některým z nich) křivdím. Ale třeba v Age of Conan jsem se s postavou dostal na 27. úroveň, což je z hlediska maximálního možného počtu levelů (80) 1/3 hry a na úkol podobného typu jsem prostě nenarazil. Zatímco v DDO podle mne není možné dostat se na adekvátně pokročilý, tedy sedmý level a nenarazit při tom ani na jediný quest tohoto typu. Podobně v celém WoW mohou dobrodruzi nalézt cca 30 zamčených truhel (nepočítám do toho ty, které padají ze zabitých nepřátel) a 15 zamčených dveří, což je nesrovnatelně méně než v DDO. Podobně, tedy pokud mohu věřit WoWWiki, pasti kladou především lovci, tedy hráči hrající za povolání lovec, a pasti v dungeonech se zdají být spíš výjimkou.

Tohle je jeden z největších a nejtěžších puzzlů ve hře z raidu Reaver's Fate. Jeho vyřešením vypnete pekelný stroj, tedy nikoli stroj nějakých čertů, ale starou dobrou anarchisty let minulých oblíbenou bombu. Konkrétně tahle má zničit celý svět.

• DDO obsahuje obrovské množství kombinačních možností po stránce povolání a jejich schopností. Když začnete hrát s válečníkem, nemusíte u něj nutně zůstat až do 20. levelu, můžete na 6. levelu přejít na klerika a na 12. třeba na zloděje. To je samozřejmě jen příklad, hodnoty síly, obratnosti, moudrosti apod., zvolené při založení postavy, by při bezhlavém multiclassování hrály proti vám, ale pokud si to pořádně rozmyslíte dopředu, můžete dát dohromady obrovské množství různě postavených postav, přičemž nemalé množství z nich obstojí v konkurenci namaxovaných postav postavených primárně na výkon. V současné době, poznamenané značnou simplifikací všech videoherních žánrů, lze DDO označit za hardcore RPG.

Enhancements jsou drobná, avšak ve svém součtu zcela klíčová vylepšení, přidaná ke skillům a featům, ovšem zcela v duchu komplexní kombinatoriky pravidel 3E.

• V DDO si můžete najmout pomocníky. Nejsou sice tak flexibilní jako postavy hrané hráči, ale pořád platí, že najatý klerik je lepší než žádný klerik.  

• Hlas dungeon mastera. Postavy v DDO nejsou namluvené. Ovšem když procházíte dungeonem nebo questem, tak obecné popisy týkající se atmosféry, stop, teploty nebo podezřelých zvuků vám sděluje namluvený komentář dungeon mastera. Obvykle ho mluví starší muž, někdy žena, a ve dvou questech to jsou dokonce sami Gygax a Arneson. Zvláštní je, že čas od času do těchto textů patří i nějaká ta přímá řeč, jako třeba: "Z dálky slyšíte volání: 'Pomoc, pomoc!'", které ovšem, jako při klasické sehrávce u stolu, přednáší pořád ten samý dungeon master, který při tom jenom amatérsky změní hlas. Prostě i tady je patrná snaha tvůrců koncipovat hru tak, aby v určitých ohledech co nejvíc připomínala klasické hraní RPG s příručkami, tužkami a papíry.

• Sociální platforma my.ddo.com. Je přístupná jak ve hře, tak skrz v internetovém prohlížeči. Můžete v ní vidět své i cizí postavy včetně řady detailů o jejich schopnostech a vybavení. Což bývá někdy využívání ke kádrování hráčů hlásících se do jednorázové herní skupinky (v MMO slangu PuG).

Možná by se těch charakteristických rysů našlo ještě víc. Zejména pokud by tento výčet dával dohromady jiný hráč se zkušenostmi z jiných MMO RPG. Takže pokud by ctěný čtenář měl pocit, že jsem něco důležitého opomenul, tak mne na to může upozornit v komentářích. Po dobrém zvážení mohu výše uvedený seznam doplnit.