Baldur's Gate: Dark Alliance

Baldur's Gate na konzole? Když jsem se o téhle hře dozvěděl poprvé, říkal jsem si, že to bude nějaká blbá konzolovka. Nicméně recenze to mělo a stále ještě má velmi slušné, takže jsem postupem času začal měnit názor. Třeba to bude vážně slušný RPG. Jenže moje původní skepse byla oprávněná - BG: Dark Alliance nesnese srovnání s klasickými BG nebo IWN ani náhodou. Ale jako klon Diabla vlastně docela ujde.



Hra Baldur's Gate: Dark Alliance vyšla nejdřív pro konzoli Playstation 2, a to v prosinci 2001 - pro Xbox a nintendí konzoli GameCube vyšla o rok později (v Evropě dokonce až na jaře 2003). Pro úplnost zmíním ještě verzi pro Game Boy Advance, která vyšla začátkem roku 2004. Hra nikdy nevyšla pro PC, což mimo jiné znamená, že se po internetu povaluje jenom mizivé množství screenshotů, a ty, co najdete, jsou v dost mizerné kvalitě, hra ve skutečnosti vypadá o dost lépe. Spíš bych doporučil podívat se na nějaká videa, ta vypadají líp.

Hra sklidila úspěch, který coby tradiční PC hráč těžko chápu - v kontextu PC her by skoro určitě zapadla, podobně jako další klony Diabla, a ještě by sklidila posměch, co že se to někdo snaží vydávat za pokračování BG. Ale na konzolích byla situace jiná, protože pro ně vycházely především RPG hry japonského střihu, které se od těch západních (amerických a evropských) dost liší. Dobové recenze se dokonce tváří, že BG:DA konečně přináší na konzole RPG západního stylu, a navíc velmi podařeně, jenže to není tak úplně pravda - třeba Diablo, kterému se BG:DA velmi podobá, bylo na PlayStation portováno v roce 1998. Nesklidilo takový ohlas jako na PC, ale rozhodně se o BG:DA nedá hovořit jako prvním západním RPG pro konzole. Vyjma toho je dost dobře možné, že Diablo ještě před BG:DA následovaly na konzole ještě další západní RPG, já dohledal přinejmenším Darkstone, který vyšel na PlayStation (1) začátkem roku 2001. 

Diablo?

Inspirace Diablem je u tohoto titulu více než zřejmá. Je to prostě akční RPG v izometrickém zobrazení (ovšem s možností rotovat kamerou), kde masíte potvory, ze kterých padají čím dál tím lepší předměty a zlato, lemtáte nápoje zdraví (a many, jste-li kouzelnice), a když potřebujete do bezpečí tábora, tak vyzumknete nápoj návratu, krámy prodáte v obchodě, podíváte se, jestli nemají nějakou zajímavou výzbroj, pak hop zpátky do dungeonu, a tak pořád dokola. Žádná košatá dějová linie, jejíž vývoj můžete ovlivnit svými rozhodnutími, téměř žádné vedlejší úkoly, žádné velké taktizování, žádná skupinka dobrodruhů, dokonce ani tvorba postavy na začátku hry, prostě si vybete buď lidského lučistníka nebo trpasličího válečníka nebo elfí kouzelnici s pevně danými hodnotami vlastností. Zkrátka říkat něčemu takovému Baldur's Gate je prachsprostý podvod.

A jak už to tak u klonů Diabla bývá, hra BG:DA rozhodně nesesadila Diablo z trůnu krále akčních RPG. V tomto souboji Diablu hodně napomáhá odladěnější generování předmětů plus samotné generování dungeonů (ty jsou v BG:DA v každé hře stejné), které výrazně přispívá k vysoké znovuhratelnosti. V BG:DA sice můžete po dohrání rozjet s tou samou postavou novou hru na vyšší obtížnost a dostat se s ní až na 40. level postavy (a dokonce budete mít i do čeho cpát dovednostní body), ale tak nějak není proč.

Akční RPG mi přijdou nepříliš zábavné a repetitivní, a navíc jsem čekal RPG baldursgatovitějšího střihu, ale když jsem se probral z rozčarování a přivykl způsobu hraní, začal jsem vnímat i kladné stránky. Hra velmi dobře vypadá, herní prostředí jsou pestrá, hladce to běhá, díky své jednoduchosti se velmi dobře ovládá klasickým videoherním ovladačem (skoro bych řekl, že líp než Diablo na PC, ale už je to drahně let, co jsem ho hrál) a kooperativní multiplayer dvou hráčů na jednom gauči může být větší sranda než kooperativní hraní Diabla přes LAN nebo internet.

AD&D?

Některé recenze uvádějí, že BG:DA je první videoherní zpracování D&D, které používá pravidel 3. edice, což je pro D&D geeka velmi zajímavá skutečnost, ale není to tak úplně pravda, protože je o 70 dní předstihl Ubisoft se svým výjimečně mizerným titulem Pool of Radiance: Ruins of Myth Drannor.

Tak jako tak, ze 3. edice převzali tvůrci BG:DA snad jenom přidávání 1 bodu k vybrané vlastnosti (síla, obratnost, odolnost, inteligence, moudrost, charisma) jednou za x levelů. Bojové dovednosti a kouzla tady jedou pod úplně jiným systémem, stejné bonusy od dvou předmětů se sčítají, když si zvednete jednu z šesti základních vlastností o bod, tak to vždycky znamená změnu bonusu, zatímco ve 3. edici se bonus mění pouze na každé sudé hodnotě, atd. Prostě těch typicky třetiedičních rysů by člověk našel hodně málo, tím spíš, že zcela jaderné systémy byly změněny, ať už se jedná o kouzlení ze spotřebovávané magické energie nebo učení nových dovedností. To vypadá takto: při každém přestupu na další level získáte několik bodů dovedností (pokud se nepletu, tak jich získáte [level, na který postupujete, mínus 1], tj. při přestupu na 16. úroveň dostanete 15 bodů).


Většina dovedností či kouzel má až pět stupňů, přičemž každý další stupeň stojí čím dál tím víc, třeba koupě 1.-5. levelu kouzla Mordenkainen's Sword stojí 12/18/24/32/40 bodů, což znamená, že na zakoupení prvního stupně si musíte počkat minimálně do 8. levelu a s koupí každého dalšího stupně čekáte 2-3 levely, aby se vám naspořily body. Ale zrovna toto kouzlo je s přehledem nejdražší dovednost ve hře.

Vedle toho si postavu vylepšujete skrz vybavení, během prvního odehrání se dostanete až k předmětům +5. Zpočátku jsem lepší výbavu nacházel v obchodě, k závěru už padaly lepší věci v dungeonu. I zde je ovšem patrný výrazný odklon od základních mechanik D&D - válečník může nosit těžší, obouruční zbraně (a lučištník možná těžší luk), ale brnění a štíty lze nosit bez omezení, takže jsem hru dohrál s kouzelnicí v plné plátové zbroji a s palcátem v ruce.

Drobky

• Blokování jsem potřeboval až ve finálním souboji, do té doby jsem se bez něj obešel (a naopak, ve finálním souboji bych bez něj neměl šanci). Nepřátelé se totiž otáčejí relativně pomalu, takže je lze obíhat a mlátit do nich z boku.

• Nevšiml jsem si, že by někde ve hře docházelo k respawnu, takže pokud se vám stane, že utratíte všechny naspořené peníze za lepší brnění a o pár místností dál vás čeká boss, na kterého najednou potřebujete třeba 15 léčivých nápojů, (na) které nemáte, tak moc nevím, jak takovou situaci vyřešit.

• Trochu mně vadilo, že kouzlo magic missile, která se má podle tradice - a dokonce i podle in-game popisu - vždycky trefit, poměrně často vcelku bezdúvodně narazí do stěny. Vzhledem k tomu, že narozdíl od klasické BG série zde není tolik přesílené, by si ponechání této výhody možná zasloužilo.

• Na druhou stranu mě potěšila implementace kouzla Mordenkainen's Sword, které vám umožní hrát kouzelnici docela originálním způsobem.

• Zajímavé je, že z některých beden či sudů se dá postavit nepřekonatelná bariéra - vy ji sice dokážete odsunout, jako by byly z papíru, ale nepřátelé s nimi nehnou.

• Ve hře se dá také skákat a je v ní i pár místností, které kombinují lehké puzzly se skákáním (ale moc jich není, vlastně je najdete jenom ve zlodějské gildě). 

• Dohrát BG:DA na Hard mi trvalo 28 hodin. Přijde mi, že to není moc, ale hra je nadesignovaná tak, že si ji máte dát minimálně dvakrát.

• Když ji dohrajete poprvé, odemkne se vám jakýsi minimód Gauntlet, ve kterém musíte s postavou 16levelového Drizzta Do'Urden vybít v 15minutovém limitu několik místností potvor. Není to úplně jednoduché, ale dá se to zvládnout. Následně si tím odemknete postavu drowího hraničáře se dvěma scimitary i do normální kampaně (a odemknete si i obtížnost Extreme).

• Co mi přišlo trochu nepovedené, bylo tempo poslední lokace. Ta má podobu několika pater Onyxové věže. Je vám jasné, že o nic jiného než souboj s finálním bossem už vlastně nejde, ale přesto se musíte probít 4 patry poměrně tuhých potvor (přičemž nároky na herní dovednosti mi nevadily zdaleka tolik jako nároky časové, prostě to působilo jako umělé oddalování konce). Ve věži padají z truhel hezké předměty, ale nemůžete se z ní odteleportovat do tábora, takže berete jenom to, co skutečně použijete. A co mě sralo nejvíc, po relativně dlouhé době se tady začnou tu a tam objevovat výbušné barely, které si snadno spletete s běžným sudem... a už loadujete.

• O BG:DA pro GameCube se dočtete, že chodí hůře než verze pro PlayStation nebo Xbox. Já ji díky zpětné kompatibilitě hrál na konzoli Wii a trhanost hry jsem zaznamenal pouze v jediném levelu, a to ještě za specifických podmínek.