Sword Coast Legends: drobky a obrázky

Tenhle příspěvek bude primárně o vizuální složce hry a nějakých těch RPG a D&D nerďárnách.

 

Místa

 

Vesnička na kůlech v bažině Evermoors

Underdark klasický

Underdark inovativně barevný

Underdark a hezká práce s hloubkou prostoru.

 

Duergaří architektura

Gigantická kladiva duergařích továren buší, až jiskry létají.

Duergaří město a opět hezká práce s "hloubkou". Ta nižší patra jsou trojrozměrná, ale navštívit je nemůžete.

Mantol-Derith, aka Houbičkov, obchodní stanice, která slouží jako základna v datadisku Rage of Demons.

Příšery 

Klasická i méně klasická, v každém případě ovšem typicky dnďácká monstra z SCL.

 

Brain golem a intellect devourer

Mrtví brain golem a mindflayer

Klasický mimic

Mrtvý oni, před 4. edicí známý jako ogre mage. (4. edice se ohledně názvu tohoto monstra vrátila k jeho real life zdroji, japonské mytologii.)

Otyugh, nezvykle pod širou oblohou, protože jeho přirozeným habitatem jsou stoky, ve kterých se živí biologickým odpadem všeho druhu.

Hook horror a umberhulk

Lepší pohled na umberhulka

Final boss z Rage of Demons, illithidí elder brain. Měl jsem u něj poznámku, že je to nemrtvý elder brain, ale nejsem si jistý, jestli se nejedná o omyl a online zdroje o tomto datadisku jsou tak vzácné, že se mi tuto informaci nepodařilo ověřit.

 

Wyrmsmith, rudý drak koexistující s duergary v jejich městě, kterého potkáte a také se s ním utkáte někde před koncem hry.

Hlavní záporák, démon Belaphoss

 Drobky

 Hru jsem hrál za povolání warlock (přidané datadiskem Rage of Demons), které má k dispozici dvě snad až příliš dobře fungující kouzla kombinující crowd control a continuous area damage, Evard’s Black Tentackles a Hunger of Hadar. Postupně jsem přešel na taktiku, při které se můj zloděj proplížil několik místnost dopředu, tam na někoho zaútočil a již zcela viditelný se začal stahovat ke zbytku skupinky. Tím na sebe navázal nepřátele z několika místností, dovedl je až k mým spellcasterům a ti ve správný okamžik seslali crowd control kouzla (EB Tentackles, Stinking Cloud apod.) a poté na lapený dav plošná kouzla s delším trváním (Hunger of Hadar, Cloudkill). Tento postup byl rychlý a neprůstřelný, kupodivu ani nejmocnější nepřátelé (včetně většiny bossů) nebyli schopni se z tohoto komba vymanit, a co je ještě zvláštnější, nikdo z nepřátel nebyl schopen chapadla a oblaky plynu obejít, i když měl tu možnost, prostě všichni otrocky sledovali mého lákajícího zloděje tou nejkratší cestou. (Paradoxní je, že v o 34 let starší hře Pool of Radiance nepřátelé nevstupovali na políčka, na kterých byl Stinking Cloud nebo Blade Barrier. A jimi byla cesta k vám úplně zatarasená, tak rozumně počkali, až vyprchají.) I díky tomu jsem poměrně bez problémů dohrál celou hru na na Hard a bez fightera, jen v „křehkém“ složení warlock, cleric, rogue, wizard. Absenci pořádného tanka jsem pocítil jen v souboji s pavoučím démonem Rhylfangem. Ten byl opravdu tuhý – několik fází boje, milion hitpointů, bug... No, dal mi pořádně zabrat.

 

Ve hře to můžete dotáhnout až na 20. level postavy, což víceméně odpovídá jednomu kompletnímu průchodu hlavní kampaní + datadiskem. Pokud jsem to správně pochopil, kampaně a dobrodružství vytvořená hráči jsou díky vypnutým serverům nedostupná. 

Můj warlock na 20. levelu, v epické výstroji z datadisku Rage of Demons. Smutné je, že se mi na Steamu neodemkl příslušný achievement. :-(

 Ač vizuální stránka rozhodně nepůsobí ochuzeně, některé drobnosti působí trochu levně, například generické portréty NPCs nebo nejrůznější poklady umělecké povahy, které nacházíte v truhlách, které mají pestré názvy, ale všechny jsou shodně znázorněny neutrálním hnědým kvádrem.

Nevalný portrét v rohu dialogového okna.

 

Tohle není ani tak stížnost jako kuriozita. Mince a lektvary rozházené na zemi jsou tady jenom kulisa, nejdou sebrat.

 

Ve skupině může být vždy pouze vaše postava plus tři společníci. Pokud řešíte osobní quest společníka, kterého zrovna nemáte s sebou, v tomto případě derra Izhkina, hlásí se vám v důležitých okamžicích questu pomocí magického kamene z vašeho základního tábora. Docela fajn řešení.

Při řešení osobního questu vašeho drowího společníka se ovšem ten ve finále objeví přímo v dungeonu, snad aby se mohl zúčastnit finální konfrontace.

 

Historie vaší guildy a do značné míry i samotný příběh SCL se točí nejen kolem démona Belaphosse, ale také kolem artefaktu Moontear. Proto se ve hře opakuje motiv hlavy démona, který ji má na čele.

 

 

Jeden z vašich společníků, šílený derro (druh svirfneblina, underdarkového gnóma), byl moc hezky napsaný, byť to rozhodně není první potrhlý gnóm v historii D&D CRPG.

Autoři nezapomněli ani na klasické dungeonové puzzly, ty vždycky potěší.

 Datadisk Rage of Demons přinesl nové povolání, warlocka, a dějovou linii Rage of Demons. Jo a taky v ní můžete potkat Drizzta. Stejnojmenná dějová linie byla na přelomu let 2015 a 2016 stěžejní pro celé D&D, točil se kolem ní román R. A. Salvatoreho, několik herních modulů, tenhle datadisk i dvě rozšíření do MMORPG Neverwinter. Mám ale dojem, že dějová linie tohoto datadisku používá události z Rage of Demons jen jako pozadí, spíš než že by je přímo adaptovala.

Jedním z možný módů jsou i automaticky generované dungeony, prostě klasický dungeon crawl, ve které si navolíte rozlohu, grafické pozadí, typ nepřátel a hlavní úkol a jdete do něj. Vlastně spíš nuda, ale každému co jeho jest.

Závěr

Sword Coast Legends mě nezklamaly, hodnotil bych je jako lehký nadprůměr, ale k takovému hodnocení musíte mít rádi Forgotten Realms a přimhouřit oko nad sem tam nějakou tou technickou chybkou. Takže objektivně vzato jsou spíš lehký podprůměr, přičemž k opravdu špatné hře, jako byl Daggerdale, mají na hony daleko. 

Otázkou také je, zda by mi hra a především její dungeony nepřišla trochu zdlouhavá, kdyby mi výběr mých postav neumožňoval taktiku masového vyhlazování kouzly, popsanou o kousek výš.