War of the Lance - Jak jsem zachránil Ansalon

Strategické a taktické možnosti nejsou ve War of the Lance nijak extra široké, takže hru může relativně snadno ovládnout i strategický laik, jako jsem já. Vyjma toho AI není nijak třeskutě bystrá - anebo se drží scénáře původní Války o Kopí, to nedokážu říct přesně.



Já nejdřív začal od samotného počátku války a dostával jsem hrozně na prdel. V přímém, otevřeném konfliktu s draky nemají běžné jednotky šanci. Pokusil jsem se evakuovat pomocí lodí a gryfů maximum jednotek pryč ze Silvanesti, to obětovat a následně schrastit nějaké spojence, ale draci si za mnou vždycky doletěli.

Tak jsem to po pár pokusech vzdal a zkusil jsem scénář, kde začínáte v jakž takž stabilizované vojensko-politické situaci.

Kupříkladu já ke svému vítězství využil vygoogleného hintu, že na začátku scénáře temná strana buď zaútočí směrem na západ, a v tom případě jste v prdeli, nebo na jihovýchod, kde se pokusí dobýt elfí říši Silvanesti, kterou lze ovšem při troše šikovnosti velmi dlouho bránit. A bylo to tak, elfí říši lze při troše šikovnosti a obeznámenosti se systémem hry a možnostmi jednotek bránit s relativně malými ztrátami velmi dlouho, a to i proti drakům (za celou kampaň jsem dokázal zabít jenom tři, ani nevím, jak k tomu došlo).

Při útocích zlé strany na elfí město Silvanesti, které jsem po celou kampaně bránil, zřejmě nějakým šťastným úderem zemřela Kitiara, známá to romantická bitch z vyhlášené dragonlancové románové série.

Já mezitím sháněl spojence a přesouval svá vojska směrem na východ do hor kolem Neraky. Jelikož Neraka leží v horách, potřebujete k jejímu dobytí trpaslíky - bez nich se k ní můžete dostat jenom ze tří sousedních polí, jimiž jsou horské průsmyky, což je ale pravděpodobně příliš málo. Na každém průsmykovém poli totiž můžete mít jen 2 pozemní a 2 vzdušné jednotky, což v součtu dělá jen 12 jednotek (plus nějaké ty velitele). Na čtverce hor můžete umístit nějaké ty gryfy, ale ti jsou dost slabí a navíc musí bránit Silvanesti. Ale když přesvědčíte trpaslíky z Kaolynu a Zhakaru, ať se k vám přidají, tak máte k dispozici 10 jednotek infanterie, které můžete legálně nacpat do hor, z jejichž svahů se pak mohou valit na Neraku. Na druhou stranu musíte ono spojenectví dobře načasovat. Kaolyn leží trochu nalevo od středu obrázku, tam jak jsou tři bílé brány (vstupy do přístupových tunelů) a červená aréna mezi nimi (trpasličí pevnost), takže s jeho obyvateli se musíte spřátelit brzy, aby stihli k Nerace včas dojít (trpaslíci jsou nejpomalejší jednotky ve hře). Naopak Zhakar leží v pravém dolní kvadrantu (jsou tam zase ty brány a rudá pevnost, tentokrát navíc se spojovacími tunely naznačenými dvojitou klikatou čarou), hned vedle Neraky na severu, Zlem dobyté lidské říši Khur na východě a zlobřího Blode na jihu. Pokud by se k vám přidali příliš brzy, mohlo by se stát, že by byli napadeni a jejich počty by byly před závěrečným útokem na Neraku zredukovány dlouhým obléháním v jejich podzemní pevnosti.

Moje vojska (kavalérie, infantérie a trpaslíci) se stahují kolem hlavního města Neraky, to je ten čtvereček tvořící roh  obráceného L kousek na jih od mých modrých jednotek. Stejně tak je k vítězství nutné obsadit tu věz kousek severněji, ale ta už je soupeřem nebráněná.

Jakmile jsem zaútočil na nepřátelské jednotky ležící těsně vedle Neraky, všechny nepřátelské jednotky se začaly stahovat k Nerace - některé už byly poblíž, a třeba velmi silní, velmi rychlí a pochopitelně také okřídlení draci se k ní dokážou stáhnout zatraceně rychle i z velké dálky. Měl jsem tudíž jedno kolo na obsazení pozic všude kolem města a druhé kolo na jeden pokus o útok. V následujícím kole by dorazivší posily mé obklíčení Neraky prolomily a asi bych ho už nedokázal obnovit. Navíc by se tak rozpoutala bitva proti celé Highlordově armádě, která už jenom díky drakům byla výrazně silnější než ta moje.

Bitva o Neraku, hlavní město zlé říše. Město jsem dobyl, ale ještě v tom samém kole jsem byl vytlačen, takže jsem nesplnil podmínky vítězství.

Nejmasivnější útok na Neraku, na jaký jsem se zmohl. Město je kompletně obklíčené - pro případ, že by se pod žoldáckými infanteristy na straně dračích vládců skrývali nějací trpaslíci, kteří by mohli ustupovat do hor, jsem obsadil i všechny přilehlé kopce.

Navíc jsem měl výraznou početní převahu a ještě mi na začátku kola padl náhodný efekt posilující mé jednotky.

A tohle už je bitva vítězná. Na mé straně (modré kabátce) jsou infanteristé, gryfové, trpaslíci a kavaleristé, uvnitř pevnosti jsou infateristé a drakoniáni. Vyjma toho se bitvy na mojí straně zúčastnili 4 velitelé a 1 kouzelník a na straně Zla 2 velitelé. V bitvě buď nejsou znázornění (při pohybu po mapě Ansalonu však ano), nebo mají stejnou ikonku jako infanteristé.

Vyjma výše popsaného využití tupější AI (nebo rigidního scénáře děje) jsem nenarazil na žádný způsob, jak systém výrazně obechcat. Narazil jsem na pár bugů - hra například ne vždy správně vyhodnotí, zda je bránící se jednotka obklíčená kompletně nebo ne, ale až na tuto chybu nešlo o nic závažného.

Závěrečné hodnocení

Systém je moc hezky vymyšlený, je přehledný a zároveň uvádí do hry veškeré důležité elementy settingu tak, že na ni skutečně mají dopad - hrdinové, artefakty, různé druhy jednotek a samozřejmě superdrsní draci.
Hru si určitě nejvíc užije hráč, který miluje setting Dragonlance a zároveň rád hraje wargames, takže si rád vyzkouší, jak by se válka vyvíjela, kdyby se něco stalo jinak, třeba kdyby jeho diplomati přesvědčili minotaury, ať se přidají k němu a ne k Highlordovi.
Přidanou hodnotou je i možnost hry hráče proti hráči, ve které se může ujmout role vládce draků váš kámoš. Hraní za Highlorda se liší i tím, že nová území a jednotky nezískáváte diplomacií, ale útokem vojsk. Zkrátka hned několik důvodů, proč si zahrát znova, pokud vás hra chytla.

A vítězství je moje! Dobro zase jednou zvítězilo a donutilo Zlo žrát jeho vlastní hovna!

Závěrečný přehled aliancí - já (Whitestone) jsem začínal myslím se třemi zeměmi a další tři jsem získal diplomacií (jinak to dobrá strana ani dělat nemůže). Dračí vládce (Highlord) musel všechny země dobýt, ale mám dojem, že na začátku tohoto scénáře už všechny čtyři země vlastnil a v průběhu hry pouze neúspěšně obléhal elfí říši Silvanesti.

A závěrečné skóre. Každá přeživší jednotka má nějakou hodnotu v bodech (VP), na konci každého kola se to pronásobí, započítají se i získané země, a od skóre Highlorda se odečte skóre Whitestone. Když je na konci války (což je asi rok 354, celkem 30 herních kol) výsledek mezi -2000 a +2000, tak hra skončí remízou, od -2000 do -5000 jde o těsnou prohru a pod -5000 o jasnou prohru. A opačně od 2000 do 5000 vyhrajete těsně a když máte nad 5000, tak jasně. Ještě před tímto kolem jsem měl něco jako -1300, tj. plichta, ale dobytí Neraky se skóre brutálně zamávalo, respektive splnil jsem tak podmínku, kterou lze vyhrát jinak než na body (nicméně je i bodově ohodnocena).

Zajímavosti

Obrázek na krabici a titulní straně manuálu pochází z herního rozšíření Dragons of Glory, které hráčům přinášela možnost hrát právě bitvy, ať už jako součást jejich RPG kampaně, nebo úplně samostatně jako deskovou hru.

Hra je natolik prastará, že si na začátku můžete vybrat, zda ji chcete hrá v EGA nebo CGA.

EGA

CGA