The Dark Queen of Krynn - potěcha pro oka i Vola

Ilustrace, kterými se tvůrci inspirovali

V tomto graficky nejpokročilejším dílu krynnovské trilogie tvůrci častěji než v předchozích dílech čerpali inspiraci z bohatých zásob vynikajících D&D ilustrací, pochopitelně zejména z těch dragonlancovských. Bylo docela zajímavé ty zdroje dohledávat, ne vždy se to povedlo. Autoři hojně čerpali z ilustrací Clyde Caldwella, pro toho pro D&D namaloval mraky a specializoval se na kozatky. Mezi jeho díla patří i obrázek zdobící krabici, jmenuje se The Dark Queen, je na něm Takhisis a Raistlin v Abyssu (Propasti, jednom z D&D pekel). Původně byla tato ilustrace určená pro dragonlancovský kalendář pro rok 1988.

Hned v úvodu potkáte generálku Lauranu.

Její portrét je stranově obrácený výřez z obrazu Larry Elmora Heroes of the Lance.

Tasslehoff Bosonožka

Zde není inspirace doslovná, nicméně je zjevná. Tato malba Larryho Elmora vznikla pro obálku prvního vydání Draků zimní noci, druhého dílu základní dragonlancovské ságy (1985).

Stejně tak brzo potkáte očarovanou dívku v nesnázích

Elmorův obrázek s názvem Raistlin's Anger

Přátelský stříbrný drak

Laurana na stříbrném drakovi. Nepodařilo se mi zjistit, pro jaký produkt byla tato ilustrace vytvořena, podle formátu soudím, že pro kalendář.

Pro portrét temné královny Takhisis, bytem v Abyssu, byl použit výřez z ilustrace z krabice.

Raistlinovi ovšem není na obrázku z krabice vidět do obličeje, takže pro jeho portrét byla použita ilustrace jiná...

... opět od Clyda Caldwella, dragonlancový kalendář 1988.

Přátelské NPC

Ilustrace pro obálku dodatku The Minrothad Guild, který vyšel v roce 1988 pro D&D (respektive pro setting Mystara, který byl tehdy základním settingem pro základní pravidla).

Nápomocná záhadná ženština z lesa

Opět Caldwellova obálka pro román Red Sands z roku 1988, s podtitulem Arabian Adventures, vydaný TSR, avšak nespadající pod konkrétní setting.

 

Pravděpodobně nemrtvý drak

Ilustrace původně určená pro román Spellfire Eda Greenwooda, který vyšel v roce 1987 a je zasazen, jak už název napovídá, do Forgotten Realms.

Rudý drak Tremor

 

Inspirovaný ilustrací z titulní stranu modulu Dragons of Flame

Bitva draků ze samotného finále hry

Klasická d&ďárna Jeffa Easleyho s názvem Dragon Duel.

Vsadil bych se, že tihle dva konzervativní elfové (co moc nevypadají jako elfové) mají také nějaké vzor, ale nepodařilo se mi ho dohledat. Bůhví, třeba je tím podkladem fotka z nějakého Renaissance Fair.

Mapy, aneb Co dělá Vola Volem

Na úplném začátku se ocitneme v jednom z hlavních měst Dobra, Palanthasu, ale vlastně se jím ani nemůžete projít - podobně jako řada dalších měst ve hře má podobu pouhého menu.

Mapu sešitou ze dvou screenshotů jsem si musel vypůjčit ze stránek jednoho finského retro moddera, protože jsem po dohrání hry nenašel uloženou pozici, kde by se moje skupinka nalézala v dolní polovině mapy. Ty nápisy na mapě ve hře nejsou.

Originální mapa Taladasu, DKoK se odehrává v jeho jihozápadní čtvrtině.

Ve finále hry navštívíte i Abyss (Propast, jedno z D&D pekel). Zajímavé je, že tím hra nevrcholí, po akci v Abyssu následuje ještě několik tuhých bitev na Krynnu.

Exteriér Abyssu

Bitva tamtéž. Zajímavým rysem Abyssu je, že všichni nepřátelé jsou tady proměnění, tj. mají jiné ikonky než normálně. Tohle je skupinka upírů, nikoli pavouků. Po pravdě řečeno, přišlo mi to trochu jako snaha vyhnout se programování dalších příšer, abishaiové a jiní čerti by tady dávali větší smysl.

Další zajímavá lokace, Tower of Flame, stojící uprostřed moře lávy. Ti ptáčci kolem ní jsou draci.

Závěrečný souboj se mi nepodařilo absolvovat s celou skupinkou ve zdraví.

Ona část života RPG dobrodruhů, která se dá asi nejvýstižněji označit jako adventuring nebo putování, pro mě vždycky znamenala především objevování - ras, společenství, krajinných rysů magické i geografické povahy. Tomuto potěšení vycházejí vstříc mapy, neboť po nich lze ve zkratce a rychlosti putovat prstem, hledat cesty a objevovat strategické i společenské souvislosti, a v neposlední řadě popustit uzdu fantazii a podle libosti si domýšlet.

Videohry tuhle radůstku posunují na další úroveň, protože mi umožňují tímto světem přímo procházet a nebýt odkázán na hrubou abstrakci map. (A samozřejmě ho i ovlivňovat, ale to v tomto případě není podstatné.) V tomto směru je mnohem uspokojivější procházení otevřenou krajinou, byť třeba nespojitou, jako je tomu v Baldur's Gate, než prolézání dungeonu. Postupem času došlo k vývoji takových her, v nichž je herní svět obrovský, (přinejmenším zdánlivě) spojitý a co je také důležité, naplněný zajímavých obsahem. V tomto ohledu je pro mne dosavadním vrcholem Skyrim, i když jsem samozřejmě nehrál všechna dostupná RPG, zejména tedy ta z posledních let.

Světy D&D v čele s Forgotten Realms ovšem budou vždy příliš rozsáhlé na to, aby bylo možné (a vlastně i praktické) pokrýt celý jeden svět jedinou CRPG hrou. (On i ten Skyrim, ač obří, tak je vlastně jenom relativně malou částí kontinentu, na kterém jsou hry ze série Elder Scrolls situovány.) Ovšem kdyby se nějak přehledně sesumírovalo, která hra pokrývá kterou část nějakého D&D světa, jeho průzkumník by mohl na vlastní oči procestovat jeho poměrně velkou část.

A jelikož všech sedm her z prostředí Dragonlance mám za sebou, rozhodl jsem se takovou mapu vytvořit. Situace je v tomto případě zjednodušená tím, že dvě hry (War of the Lance a DragonStrike) se odehrávají prakticky po celém hlavním kontinentu jménem Ansalon a 90 % hry Dark Queen of Krynn se odehrává na části kontinentu Taladas, takže v tomto případě šlo o zanesení herních map či lokací pokrytých hrami Heroes of the Lance (purpurové kolečko),  Dragons of Flame (tmavě hnědá), Shadow Sorcerer (světle hnědá),  Champions of Krynn (modrá) a Death Knights of Krynn (zelená). V Dark Queen of Krynn navštívíte na Ansalonu pouze dvě města (vyznačená červeně), Palanthus a Caergoth.