DragonStrike - friendly fire!

Tenhle příspěvek bude spíš galerie a trochu detailnější pohled na příběh hry, říznutí osobními dojmy z hraní, vše ostatní jsem napsal už v minulém příspěvku.



Na tomto místě se patří zmínit, že titulní obrázek je z modulu Dragons of Hope (3. díl hlavní série dragonlancových modulů, do podoby počítačové hry adaptovaný o rok později jako Shadow Sorcerer).

Úvodní obrázek třetí mise s názvem Black Plague, ve které figuruje zlý černý drak.

S trochou opatrnosti se dá i přistát. Na obrázku můžete vidět zničenou pevnost u úvodního obrázku mise Black Plague. Jak se v tomto příspěvku ještě párkrát přesvědčíme, je to trochu tristní srovnání.

Prostředí misí jsou poměrně pestrá, ale spíš díky textovým popisům, jinak se v zásadě jedná o pár polygonů, které jsou buď v několika odstínech zelené (kopce a pláně), hnědé (hory), černé (bažiny), bílé (zasněžené hory a pláně) nebo modré (to je vlastně jenom jeden polygon v jednom odstínu - moře). V misi, ve které máte za úkol proletět nízko skrz údolí mezi horami, aby si vás nevšimly dračí hlídky rozesazené na vrcholcích hor, se mi stávalo, že úbočí, vymezující nějaké údolí, do kterého máte odbočit, byla vyvedena stejným odstínem hnědé, takže když se k takové odbočce blížíte, tak vám opticky splývá do jednolité stěny.

V některých misích můžete narazit na velmi jednoduše znázorněné město (to jsou vlastně jenom hradby s věžemi), pevnost nebo nepřátelský tábor (tři stany). Graficky nejzajímavějším objektem jsou asi mořské koráby, popř. saně s plachtou.

V této misi bojujete proti bílým drakům na zamrzlém moři, po kterém se pohybují humanoidi (zřejmě lidé) na saních poháněných plachtami, což je dopravní prostředek, který jsem snad v žádné videohře ještě neviděl. Nicméně nehraje zde větší roli, je to jenom kulisa (ovšem nepřátelská - když se k nim příliš přiblížíte, tak spustí salvu šípů).

Naprostou náhodou, až pár týdnů po napsání tohoto příspěvku, jsem na internetu narazil na (mně) méně známé dragonlancovské ilustrace, u kterých mi došlo, že byly adaptovány pro potřeby úvodních obrázků pro mise v této hře. Tohle je ilustrace z obálky modulu Dragons of Ice, prvního dílu druhé velké série dragonlancovských dobrodružství.

Mise, ze které jsou předchozí dva obrázky, se jmenuje Sword Quest a jejím splnění máte potvrdit svůj vstup do Řádu Meče (začínáte v Řádu Koruny), abyste o pár misí později dostali možnost splnit Rose Quest a vstoupit do Řádu Růže. Nicméně už tato první přestupová mise se ukázala být nad mé síly. Pokusil jsem se o ni mnohokrát, ale bezúspěšně. Hodně otravné až frustrující je na ní to, že než se dostanete k prvnímu nepřátelskému drakovi, musíte docela dlouho (tj. pár minut) letět. Takže když vás ten první (nebo druhý, celkem jsou myslím čtyři) drak sundá, musíte celý nudný let absolvovat znovu. Navíc to je první těžší mise s náročnějším nepřítelem, takže by se vám hodilo si letecký souboj s takovým nepřítelem pořádně osahat, vyzkoušet, třeba i tak, že ho odehrajete několikrát, než konečně uspějete. Jenže než se v této misi dostanete do vzdušného souboje, tak to docela trvá, takže váš trénink je neustále prokládaný nudnými přílety, jako by vás tvůrci hry chtěli trestat za vaši opovážlivost, že jste se pokusili dostat do lepšího rytířského řádu.

Jelikož jsem toho měl po dvaceti pokusech plné zuby, zkusil jsem alernativní misi, kterou jste pověřeni, když nabídku na vstup do Řádu Meče odmítnete a zůstanete v nižším Řádu Koruny (i v něm ale můžete hodnostně postupovat). Od té chvíle šlo všechno hladce. Možná mi pomohlo, že jsem při přestupech mezi řády nepřišel o kouzelné předměty, i draka jsem postupně dostal lepšího, ale určitě mi prospěla méně příkrá křivka učení a obtížnosti, díky které jsem se postupně naučil zvládat se svým vzdušným ořem i těžší bitvy.

Při vstupu do vyššího rytířského řádu se musíte vzdát nějakého předmětu na znamení velkorysosti, a při přestupu do Řádu Růže dokonce tří předmětů.

Asi nejnáročnější byla bitva cca pěti stříbrných draků (mých kolegů) s pěti červenými draky, protože v DragonStriku se hraje na friendly fire, kterým mě mí spolurytíři opakovaně sundali (stejně jako já je).


V téhle misi si drak řekl o přistání, že má hlad... a následně slupnul zbrojnoše.

Z tlamy mu čouhají zbrojnošovy nohy. Ty bílé a červené polygony jsou zničený nepřátelský tábor.

S žádostí o jídlo se drak ozval ještě v pár dalším misích, ale to se mi už přistávat nechtělo a drak hlady neumřel (ani mi nepřišlo, že by se prázdný žaludek nějak negativně podepsal na jeho výkonu).

Pixel art at its finest

 

Mise, ve které máte zničit lodní konvoj hlídaný létajícími drakoniány. Jsou to sivakové, jediný druh drakoniánů, který umí skutečně létat, ostatní, ač mají křídla, dovedou pouze plachtit.

Opět inspirace již existující ilustrací, která zdobila titulní stranu gamebooku s názvem Lords of Doom (pro mě docela překvapení, vůbec jsem netušil, že něco jako gamebooky podle AD&D vůbec existovalo).

Drakoniáni sivakové nejsou těžcí soupeři, ale jedna věc na nich nepříjemná je - v okamžiku smrti nezkamení, jako jiní drakoniáni, ale vybuchnou, čemuž není úplně jednoduché se vyhnout.

A takhle vypadají spritoví drakoniáni v enginu.

Další pixer art, elfí město Qualinost dobyté drakoniány, o jehož rekonkvistu v této misi jde.

Letecký souboj s beholderem! Po zasažení vybuchne v oblak spór (nevím proč a co to dělá, ale vyhýbám se jim). Narozdíl od ostatních létajících nepřátel nejsou beholdeři uvedení v manuálu v bestiáři, takže bůhví, jestli nejde o nějaké iluze nebo co (tím spíš, že z nich pak vypadnou ty divné spóry).
Update: Jde o tohle monstrum, které jsem při publikaci článku nedohledal. Svým způsobem typická D&Ďárna, která se objevila v řadě monster manuálů, včetně toho, který mám doma na nočním stolku (nemá ovšem vlastní entry s obrázkem, je zařazená mezi Houby). Je na ní zajímavé i to, že patří mezi příšery, jako třeba rust monster, které vznikly z metaherních potřeb a souvislostí (vypadá jako beholder, ale není to beholder, a zbrklým útokem si hráči ublíží víc, než kdyby monstrum ignorovali). A je dokonce tak populární, že se objevila i ve hře Eye of Beholder II.

Bitva s modrými draky o přístavní město Caergoth v Solamnii.

A vítězství!!!

Bukolické pláně solamnijské

Letecký souboj s mantikorou (zezadu).

Další pixel art

Létající pevnost temné strany - coby nepřátelskou jednotku jsem ji mohl potkat ve War of the Lance, ale naštěstí na to nedošlo. A identický obrázek mohli hráči vidět buď na modulu Dragons of Desolation (4. díl stěžejní dragonlancové série modulů) nebo na obalu PC hry Champions of Krynn, která vyšla v témže roce jako DragonStrike. V ní se dokonce podíváte přímo do pevnosti, více v příštím příspěvku.

V enginu létající pevnost po pravdě příliš neohromí.

Dargaard Keep, pevnost Lorda Sotha (v dobách Války o Kopí ovšem obsazená Kitiarou a jejími modrými draky).

Pro srovnání mapa z modulu (srovnávající podobu pevnosti ve neporušeném stavu před Kataklysmatem a v podobě ruiny po Kataklysmatu).

Ještě jeden pixel art

Takhle vypadalo rozložení sil těsně před mou poslední misí Black Death. Kupodivu neplatí, že co ikonka tyrkysového draka, to jedna úspěšná mise, to by jich tam muselo být jenom sedmnáct místo jednadvaceti.

Když jsem splnil misi Black Death, tak došlo k něčemu zvláštnímu - vítězný zbytek války (a moji velmi úspěšnou kariéru po ní) mi hra už jenom odvyprávěla!

Tohle je až druhá nebo třetí stránka textu, na těch předchozích hra odvypráví úspěšné splnění posledních čtyř misí. Na stránce z manuálu níže jsem je vyznačil žlutě.

Podle toho soudím, že když zůstanete Rytířem Koruny, tak odehrajete 16 misí a hra končí. Úspěšně. Pokud si zvolíte náročnější služební postup, tak máte 14 misí stejných a dvě alternativní, Sword Quest a Rose Quest, kterými postupujete do stejnojmenných výběrových rytířských řádů. A následně (to sice jenom teoretizuji, ale pravděpodobně to tak bude) můžete odehrát závěrečné 4 bonusové mise (ty vyznačené žlutě), které jsou Rytíři Koruny pouze odvyprávěny.

Pokud bych si ty čtyři mise chtěl zahrát, musel bych to jet od 3. mise znovu, do čehož se mi nechtělo, navíc proč? Zlí draci byli poraženi a vláda dobra nastolena i v mém scénáři, a dokonce jsem se stal hlavou vše tří Řádů, i když jsem patřil do toho nejpóvlovějšího.

Poslední obrázek hry, já coby první Lord Rytířů po 350 letech.

Death dragon, na kterého jsem narazil až v custom Free for All scénáři (možná se objevuje v některé z posledních čtyř misí, které může odehrát pouze Rytíř Růže).